Nebojte se, případní zbloudivší návštěvníci. Nic se neděje. A to doslova a do písmene. Jde spíš o to, že tímto ukončuji projekt 365 dní, který skončil, jak jinak, neúspěchem. Možná mi to psaní si "deníčku" bude i trochu chybět. Ale v podstatě šlo spíš něž o deníčkové povídání beztak jen o reflektování toho, kde jsem byla a co jsem dělala. Měla jsem do toho dát víc srdce a emocí. Ále koneckonců to není důležité. Teď mám na starosti jiné věci - například zkouškové, které se blíží. Proto chci všechny případné návštěvníky informovat, že na následující dva měsíce se činnost blogu kompletně ukládá k ledu. Po dvou měsících (v případě, že udělám zkoušky) se vrátím se zajímavým projektem, ale o něm až jindy. Jestli se mi ho podaří zrealizovat, to je otázka. Takže - prozatím šmitec a konec.

Mějte se famfárově!

©

Not so scary?

©

Ráno jsem byla na lezení, což je fajn. Zvládla jsem jednu překvapivě těžkou cestu (dobře, tak kecám, byla poměrně lehká, to jenom já jsem začátečnická trubka a všechno je pro mě těžké) a pak šla na oběd. Po poledni jsem jela do Prahy do knihovny AV, udělat si tam referát o kubismu, resp. Domu u Černé matky Boží (btw, doteď nevím, jak se to píše správně s velkými a malými písmeny). Brala jsem s sebou noťas, abych to sfoukla rychle. Jelikož mým zdrojem je bichle velká a těžká jak blázen, nepřicházelo v úvahu, že si to půjčila s sebou do města č.3 (jak velkou tašku bych na to asi potřebovala? Minimálně krosnu! --- Zkrátka, obětovala jsem tomu vzácný čas, jen abych to už měla za sebou. A co myslíte, mám?